Jízda v terénu je mezi jezdci oblíbená

Napovíme vám!

Nadcházející slunečné dny nás budou čím dál více lákat k delším vyjížďkám do terénu.

Nesmíme však zapomínat, že k tomuto typu jízdy musí být náš kůň náležitě připraven. Za spontánní a nadměrnou dávku fantazie totiž můžeme zaplatit zhmožděninou a ještě hůře úrazem.

Proto, až budete při chystání na vyjížďku zalití sluncem a dobrou náladou, nezapomeňte si odpovědět na otázku, v jaké kondici je váš kůň a co od něj můžete očekávat.

Jak vyhodnotit kondici našeho koně?

Koně jsou mnohem lépe přizpůsobení k překonávání dlouhých vzdáleností, než my lidé. Prakticky každý zdravý, pravidelně pracující kůň může bez problémů a speciální přípravy odjet vzdálenost maratónského běhu (cca 42 km). Pro netrénovaného člověka je to spíše nereálné. Zásadní otázkou je tempo, tedy rychlost jakou danou vzdálenost ujedeme. Nikdy nemůžeme koni ublížit, pokud se vydáme na dlouhou, klidně dvou až tří hodinovou jízdu terénem. V případě, že se tedy budeme pohybovat jen krokem.

Maratón

Co dělat, když chceme i více klusat a cválat?

Hodnocení kondice našeho koně musíme začít odpovědí na otázku – co v poslední době dělal? Pracoval pravidelně? Kolikrát týdně? Jak dlouho a kolik toho klusal, cválal? Tato fakta nám pomohou určit, co můžeme od koňského organismu čekat a kolik si toho vůči němu můžeme dovolit. Na fyzičku koně má vliv i tělesná kondice (výživový stav). Ne nadarmo se používá označení jako závodní kondice a chovná kondice (ve smyslu určení váhy, osvalení, respektive masy). Zjednodušeně: tlusté koně budou hůře snášet fyzickou námahu a potřebují více času i práce na zvýšení své výkonnosti.

Čas a tempo

Vraťme se však k ocenění aktuální kondice našeho koně. Pokud jezdíme pouze o víkendech a přes týden se kůň věnuje jen futrování žrádla ve výběhu, či boxe, nemůžeme od něj mnoho očekávat. Pokud pojedeme do terénu, pohybujme se především krokem, klusem a volným cvalem. Ten však omezujte na několika minutové úseky prokládané několika minutovými úseky kroku. Systém dvou tréninku v sobotu a neděli a 5 dnů volna nepřispívají ke zlepšení kondice. Můžeme se samozřejmě snažit o zvyšování obtížnosti, ale především jen ve smyslu času (trvání vyjížďky) a vzdálenosti, kterou ujedeme. Průměrná rychlost vyjížděk by měla zůstat nízká.

Kdo by si nechtěl zacválat s větrem o závod?

A tady narážíme na kámen úrazu. Přitom v dnešní době to není tak obtížné, jak se může zdát. Většina chytrých telefonů může chytat signál GPS a lze tak jednoduše využívat tréninkové aplikace. Můžeme je úspěšně používat k monitorování našich vyjížděk do terénu a jejich analýzu.

Tři nejdůležitější fakta jsou: doba trvání vyjížďky, ujetá vzdálenost a průměrná rychlost. Když mluvíme o nízké rychlosti odpovídající střednímu tempu, máme na mysli tempo ne příliš vyšší od kroku, tedy od 6 do 8 km/h. Takovou rychlost můžeme považovat za bezpečnou pro každého, zdravého, rekreačního koně. I pro toho, který nepracuje často. Pokud zachováme tempo, nebude 20 ani 30 km žádným riskem. Železnou zásadou při plánování takových vyjížděk je: tolik kroku, co klusu a cvalu dohromady. Nepočítáme však krokování na začátku a konci vyjížďky.

Hodnocení vzdálenosti

Jak postupovat, když plánujeme turistický výjezd nebo vytrvalostní závod, a chceme aby naše přípravy byly více promyšlené? Tehdy pro nás bude klíčové vědět, jakou vzdálenost a v jakém tempu hodláme překonat. Nápomocné bude plánování a zapisování tréninků, abychom viděli, kolik kilometrů jsme ujeli a s jakou rychlostí. Eventuálně také včetně informací, kolik kroku, klusu a cvalu na vyjížďce bylo. Těžko je podávat konkrétní příklady, jako třeba v případě běžců, kteří si jsou tréninky schopni rozepsat minutu po minutě. Na koni jezdíme ve více či méně rozmanitém terénu a náš plán by měl být přizpůsobený především podmínkám, kterými disponujeme. Tedy podloží, terén atd. Obecně se můžeme řídit tím, že během příprav na delší trip či závody, stačí že nejdelší tréninkovou trasou bude polovina vzdálenosti, kterou se chystáme překonat. Pokud v tréninku bez problémů ujedeme vzdálenost 15 km s průměrným tempem 12 km/h, tak je náš kůň připravený na ujetí 30 km víceméně stejným tempem, eventuálně mírně nižším. Kromě příprav z hlediska tempa, bychom měli pamatovat i na delší trasy s nižším tempem, ale trvajících stejně jako náš cílový distanc. Kromě tohoto typu práce, je pro koně vhodným doplňkem zvyšujícím kondici také práce v kopečcích (nahoru a dolů). Dlouhé, ne příliš strmé výjezdy, na vzdálenosti 400-800 m, pokonávané v klusu nebo cvalu, prokládané odpočinkem v kroku, to je perfektní nástroj pro zlepšení fyzičky. Dovoluje nám vykonávat intenzivní práci bez použití rychlosti. Zahřej! A schlaď...

Klidné tempo je důležité pro nárůst kondice

Zde docházíme k velice důležitému bodu, tedy zahřátí a vykrokování po práci. Angličtí dostihoví trenéři mají takové hezké, staré moudro: „walk a mile, trot a mile, and then do whatever you want“ (ujdi míli, zaklusej míli, a potom si dělej, co chceš). Velice důležité je, abyste každou jízdu začali krokem. Absolutní minimum je 10 min. Později v klidu zaklusejte, pro začátek stačí několik minut. Potom znovu, po pauze v kroku, zaklusejte po dobu několika minut. Teprve tehdy můžete zacválat. A zde se nám znovu vrací bumerang v podobě slovíčka „v klidu“. Nemůžete očekávat, že se váš kůň pohledem na dlouhou louku nebo rovnou cestičku v lese rozvášní natolik, že plnou rychlostí pocválá vpřed. Obzvláště když jste jej na to předem nepřipravovali. Nejprve, alespoň jednou týdně, cválejte na úseku jen několika set metrů. Opakujte to po dobu několika týdnů a postupně přidávejte na rychlosti. Začínat byste měli ve zcela klidném tempu. Teprve po tomto „zacvičení“ si můžete užít plnou rychlost cvalu. Nezapomeňte ani tehdy na dobré zahřátí.

Během klusu a cvalu byste měli kontrolovat dech koně. Pokud kůň hvízdá a sípá, rychle lape po dechu, zadýchává se a má výtok z nozder, značí to možné komplikace s dýcháním a měli byste jej nechat zkontrolovat veterinářem.

Když už končíte s tréninkem v terénu, měli byste koně krokovat alespoň 10 minut, lépe však uděláte když to bude 14-20 minut. Pokud jízda nebyla šílená a kůň se nevrací zpěněný a slitý potem, po takto dlouhém krokování nemusíte mít strach, koni můžete dát napít a nažrat. Po delší jízdě se vyplatí koni ochladit nohy studenou vodou, a pokud počasí přeje, umyjte ho klidně celého. Během chladnějšího počasí postačí koně vykartáčovat.

Tep vám prozradí pravdu

Těm z vás, kteří se chtějí dovědět více o kondici svého koně, napoví analýza tepové frekvence. Nemusíte hned začít používat monitoring srdce, tzv. pulsometr, který průběžně sleduje tep koně. Pro začátek stačí obyčejný fonendoskop, díky kterému si můžete sami poslechnout tep vašeho koně. Např. 5 minut po posledním klusu, cvalu.

Pokud má tep hodnotu 60 úderů za minutu (i méně), znamená to že trénink byl jednoduchý a na koni nezanechal žádné extra známky námahy.

Tep 60-70 úderů za minutu sugeruje, že trénink byl vcelku intenzivní. Tep nad 70 znamená, že trénink byl pro koně příliš intenzivní, tedy moc náročný. Samozřejmě, že při tomto typu hodnocení, je potřeba brát v potaz i emoce. Koně mohou být zpočátku pod vlivem adrenalinu a ne každý kůň se projevuje stejně, i samotné měření může koně rozhodit. Proto je potřeba koně na tento typ kontroly zvyknout.

Fonendoskop pro měření tepu koně

Den po

Velmi důležité také je, jak se kůň cítí den po tréninku. Kontrolujte především nohy koně, jestli nejsou oteklé. Zaklusejte s koněm na rovném, tvrdém povrchu, abyste viděli, zda nekulhá.

Obzvláště na jaře po zimní pauze můžete trénink snadno přepísknout. První známkou nepřiměřené námahy je právě kulhání. Koně se dělí na skupiny: ti, kteří byli kulhaví, jsou kulhaví a budou kulhaví. Nejdůležitější je, aby zhmoždění bylo co nejrychleji specifikováno a co nejméně závažné. Při jakékoliv pochybnosti týkající se chodů koně, konzultujte to s někým zkušenějším a veterinářem.

Při jízdě terénem se nemůžeme jen kochat a nechat unášet na vlně přírody. Vždy si musíte být vědomí toho, co od koně lze očekávat, co po něm můžete chtít. Pokud si nejste jistí, pamatujte, že méně je někdy více. V tomto konkrétním případě můžeme dodat, že pomaleji znamená lépe. S tréninky v terénu to je trochu jako s dobrou zábavou. Pokud se necháme unést okamžikem a zapomeneme na střídmou zábavu, druhý den nás pravděpodobně bude nepěkně bolet hlava. V případě šílenství v terénu nemusí bolet jen hlava, ale i noha – ne nás, ale našeho koně. Pamatujte na to...

Kopečky - nahoru a dolů

Důležité parametry

- tempo klidného terénu je kolem 6-8 km/h

Tep po posledním cvalu:

- 60 klidný trénink

- 60-70 intenzivnější trénink

- více než 70 kůň byl přetáhnutý

Dodržujte zásady!

Tolik kroku, co klusu a cvalu dohromady.

Na začátku každého tréninku pamatujte na řádné vykrokování a zahřátí v kroku i klusu.

Vykrokování po tréninku je stejně důležité jako počáteční zahřátí.

Přejeme mnoho úspěchů s tréninky v terénu bez kulhání a komplikací.